Biskup Robert Barron píše o synodalitě: „Církev upadá do relativismu a sebepochybování“
Na příspěvek upozornil irský katolický youtuber Robert Nugent ve svém nejnovějším videu . Samotný příspěvek biskupa Barrona se nachází na tomto odkazu .
„ Mluvím jako biskup, který byl zvolen delegátem v obou kolech Synody o synodalitě v Římě a který předsedal nad lokální synodou v mé vlastní diecézi, “ uvádí biskup Barron na začátku příspěvku.
Prelát pokračuje a uvádí, že synody jsou „ dobrými a užitečnými nástroji “, které „ určují praktické pastorální strategie “, ale „ neměly by být fóry “, na kterých se diskutují záležitosti ohledně „ doktríny “. Biskup na adresu synodality následně uvádí poměrně ostrá slova:
„ Když se ustálené učení stane předmětem synodálního rozhodnutí, církev upadá do relativismu a sebepochybování – jak je jasně vidět na nesprávně chápaném „synodálním přístupu“ v Německu .“
V příspěvku dále deklaruje, že souhlasí s některými osobnostmi II. vatikánského koncilu (které inklinovaly spíše k liberálním tendencím) a jmenuje konkrétně Josepha Ratzingera, Hanse Urs von Balthasara a Henriho de Lubaca. Barron píše, že tito teologové svého času založili noviny Communio , jejichž cílem bylo „ zachování „ducha Druhého vatikánského koncilu “.
\" Velcí teologové novin Communi o říkali, že koncily jsou skutečně někdy potřebné k život u církve, ale (že) na konci zasedání si člověk vydechne s úlevou, neboť církev se pak může vrátit ke své podstatné práci, \" pokračuje biskup.
Zásadním je však až poslední odstavec jeho příspěvku. Barron v něm vyjadřuje názor, že pokud synodalita trvá, " Církev je v napětí, nejistá sama sebou, zoufale si láme hlavu ". Celý proces přirovnává ke II. vatikánskému koncilu (1962 – 1965), jehož pokračování podle něj „ vedlo k tolika váháním a odchylkám v letech, kdy jsem dospíval “.
„ Pokud tedy musíme pokračovat v synodálnosti, “ uvádí biskup dále, „ ať je věnována zvažování praktických prostředků, pomocí kterých církev může účinněji vykonávat své povolání uctívání Boha, evangelizace a služby chudým “.
Nakonec si biskup Barron přeje, aby synodalita nebyla „trvalým rysem života církve“ , protože jinak by církev mohla přijít o „ svůj zánět a zaměření “.
Komentátor Robert Nugent upozorňuje, že v uvedených chaotických letech po II. vatikánském koncilu, na které se odvolává i biskup Barron ve svém příspěvku, opustilo své povolání kolem 100 tisíc katolických kněží a „nastalo velké množství zmatku “.
Ohledně současné synodality se pozastavuje nad tím, jak „ velké množství energie “ jsme věnovali tomuto „nadbytečnému synodálnímu procesu “, který přitom začal vést debaty o doktríně, před čím varuje i biskup Barron.
Nugent pokračuje a uvádí, že to, co drží církev pohromadě, je teologie, která nás přibližuje k Bohu ak Jeho lásce. " A přesto se dáváme na vedlejší kolej s tím synodálním procesem. Dáváme se úplně na vedlejší kolej ", varuje youtuber.
Upozorňuje, že synodální proces je ve skutečnosti " vzkříšením ducha II. vatikánského koncilu" , který je však podle něj jiný než byl samotný II. vatikánský koncil a ve skutečnosti koncil převrací. Za nejhorší vlastnost synodality považuje zanedbání ohlašování evangelia a soustředění se jen na „woke témata“, která si přes synodalitu nacházejí cestu do srdce církve.
" Jsem si jistý, že papež Lev XIV. , Američan, bude číst tento příspěvek , protože biskup Barron není nějakým běžným biskupem, ale jeden z největších katolických influencerů v Americe ," uvádí Nugent a povzbuzuje k své modlitbě za církev, aby se opět vrátila k .
Matej Gavlák
