10 faktů o zjevení Panny Marie ve Fatimě, na které by se nemělo zapomínat
Mnoho ctitelů Panny Marie z Fatimy zná nejdůležitější aspekty jejího poselství a různé události související se zjeveními ve Fatimě před více než sto lety. Některé detaily zjevení ve Fatimě však lze dnes přehlédnout. Připomínáme tedy některé, na které často zapomínáme a které si opravdu zaslouží připomenutí!
1. Bude sedmé zjevení Panny Marie
Panna Maria se ve Fatimě zjevila třem dětem – sourozencům Franciscovi a Jacintu Marto a Lucii dos Santos (později řeholní sestra) šestkrát, od května 1917 do října 1917. Již během prvního zjevení však Panna Maria oznámila, že se po sedmé vrátí do Cova da Iria.
" Přišla jsem vás požádat, abyste sem přišli následujících 6 měsíců, 13. den ve stejnou dobu. Pak řeknu, kdo jsem a co chci. Pak se vrátím posedmé."
Odborníci se neshodují na těchto slovech. Většina však věří, že není v rozporu s vírou, pokud se domníváte, že se Panna Maria vrátí do Fatimy a že se tak může stát v blízké budoucnosti. Je to určitě jedna z nejslavnějších událostí, které věrný katolík může očekávat, zejména v těchto znepokojujících a chaotických dobách. Velmi doufáme, že s tímto sedmým příchodem přijde kýžený mír a – jak prorokoval sv. Ludvík z Montfortu – triumf jejího Neposkvrněného Srdce.
2. Růženec a Očistec
Přesvatá Panna Maria ve Fatimě připomněla třem dětem význam růžence a existenci Očistce! Na Luciiny otázky odpověděla, že se před odchodem do Nebe musí pomodlit mnoho růženců (sourozenci Francisco a Jacinta Marto zemřeli do roku 1920). Královna svatých, Panna Maria nám všem připomněla význam modlitby svatého růžence - záchrany naší duše. Dokonce uvedla, že růženec je zárukou bezpečného přechodu z materiálního světa do Nebe.
Co je obzvláště důležité, Panna Maria poukazuje na samotnou realitu existence Očistce, na kterou tak mnoho katolíků včetně mnoha progresivních duchovních jakoby zapomínalo. Panna Maria se vyjádřila jednoznačně - mnoho duší bude muset v Očistci čekat až do konce světa. Podle výzkumu pátera Sebastiana dos Reise a informací sestry Lucie se v Pekle nachází mnoho duší, které zemřely pouze s jedním smrtelným hříchem ve svém svědomí.
Panna Maria dětem ukázala moře ohně a démony v lidské podobě.
3. Rozdíl mezi zjeveními Marie a anděla
Bylo velmi zajímavé, že děti popsaly fyzické, emocionální a psychologické zážitky ze zjevení anděla Portugalska a Matky Boží jako zcela odlišné. Sestra Lucie ve svých pamětech píše:
"Nevím proč, ale je pravda, že zjevení Panny Marie na nás měla jiný vliv. Je pravda, že nás v případě setkání s Pannou Marií doprovázela stejná intimní radost, stejný klid a stejné štěstí. Namísto fyzického vyčerpání jsme po setkání s Pannou Marií cítili radost a vitalitu, v přítomnosti anděla to byl spíše strach a fyzická vyčerpanost"
Mezi zjevením Boží Matky a andělem je tedy jasný rozdíl – je to způsobeno jejich odlišnou povahou. Anděl je čistý duch, ale Maria má duši i tělo. V přítomnosti anděla se trojice malých pastevců cítila vyčerpaná, protože šlo o tvora vyšší duchovní úrovně. Jelikož děti byly stejné lidské povahy jako Panna Maria, cítily se při setkání s ní šťastné a vyrovnané.
4. Důležitost modlitby, pokání, oběti a umrtvování pro obrácení hříšníků
Současní lidé, pokud slyší o umrtvování a pokání, spojují tyto termíny se středověkem. Morální krize, která zachvátila celý svět je však mimořádně vážná a vyžaduje neustálé modlitby, pokání a oběti. Tato pravda je neustále přítomna v Poselství Panny Marie z Fatimy. Ve své nevinnosti dva mladší pastevci pochopili potřebu obětovat se jako smírné oběti.
Ale výzva Panny Marie, ve které žádá o modlitbu a pokání se týká celého lidstva. Pouze smrtelníci mohou smrtí těla hodně získat. Tato praxe pomáhá ovládat neposlušné vášně, které musíme dostat pod kontrolu vůle. Nezapomínejme, že utrpení se stává hnací silou v Božích věcech. Pán Ježíš vykoupil lidstvo krvavou obětí a obrovským utrpením, kterým prošel na Kalvárii.
5. Pronásledování kvůli zjevením ve Fatimě
Zjevení Matky Boží ve Fatimě změnily život všem třem dětem. Tři malí pastevci zjeveními i trpěli, zejména Lucie, protože ani matka, ani příbuzní a nakonec ani členové kléru jí nevěřili, když mluvila o zjeveních. Malou Lucii to bolestně ranilo. Navíc všechny děti byly vystaveny neustálému výsměchu ze strany okolí. Liberální tisk se přímo vyžíval v ohavné nenávistné a pomlouvačné kampani vůči dětem a předháněli se ve způsobech jak zjevení ve Fatimě zdiskreditovat.
Navzdory stále sílícím útokům se děti chovaly s obdivuhodnou trpělivostí. Měli totiž na paměti slova Panny Marie, která jim zdůrazňovala, aby vždy pamatovali na volání Panny Marie a své utrpení obětovali za hříšníky.
6. První soboty v měsíci
Spiritualita fatimských zjevení má svůj specifický výraz v pobožnosti prvních sobot v měsíci. 10. prosince 1925 se sestře Lucii zjevila Panna Maria v cele řeholního domu v Pontevedra s Ježíšem jako dítětem. Panna Maria jí ukázala na dlani své srdce ovinuté trny a řekla jí:
" Dcero, podívej na mé srdce, ovinuté trním, kterým ho nevděční lidé probodávají rouháním a nevděkem. Snaž se mě alespoň ty potěšit a oznám, že slibuji všem, co se během pěti měsíců v první sobotu vyzpovídají, přijmou svaté přijímání, pomodlí se růženec a stráví 15 minut při rozjímání 15 tajemství růžence, že budu při nich v hodině smrti se všemi milostmi, které potřebují ke spáse.
Tato základní duchovní pobožnost fatimských sobot formují srdce ctitelů Neposkvrněného Srdce Panny Marie.
poznámka:
„Pravověrní katolíci musí mít na paměti, že klíčovým prvkem této pobožnosti je úmysl smíru – tedy záměr odčinit urážky a rány způsobené Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Bez tohoto vnitřního úmyslu ztrácí pobožnost svůj fatimský smírný charakter.“
7. Proč byla ustanovena pětidenní slavnost prvních sobot v měsíci
Pět prvních sobot bylo ustanoveno proto, protože existuje 5 typů hříchů a rouhání proti Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Těmito hříchy jsou:
1. Rouhání se proti Neposkvrněnému početí.
2. Rouhání se proti panenství Panny Marie.
3. Rouhání se proti mateřství Panny Marie.
4. Nenávist, lhostejnost či pohrdání vůči naší Neposkvrněné Matce Panně Marii a vštěpování lhostejnosti či nenávisti vůči Panně Marii u dětí.
5. Přímá urážka obrazů Panny Marie.
8. Zázrak se Sluncem na obloze
Rotaci Slunce na obloze vidělo 13. října 1917 nejméně 70 tisíc lidí. Shromáždili se, protože Matka Boží prostřednictvím malé Lucie přislíbila zázrak, který na vlastní oči potvrdil i univerzitní profesor José Maria Garret (fyzik) z univerzity v portugalské Coimbře.
Profesor Garret byl nábožensky indiferentní, po zázraku se Sluncem se však stal věřícím. Podle jeho slov, od rána padal hustý déšť a bylo větrno, kolem 14:00 prorazily najednou sluneční paprsky husté mraky. Pohledy všech lidí se upřely na Slunce, které svým leskem připomínalo perlu. Krvavě červené Slunce se sneslo z oblohy a kroužilo kolem své osy, což zpočátku vyvolalo u některých lidí strach.
Podle sestry Lucie zázrak ve Fatimě mohl být větší, děti však unesl Arthur Oliveir Santos, správce správní rady Vila Nova de Querém. Únos nebyl potrestán, přítomní však viděli jen část zázraku (rotaci Slunce) a ne celý zázrak.
9. Polární záře nebo varování před válkou?
Sestra Lucie uvedla, že mimořádné světlo, které se zjevilo nad Evropou v noci z 25. na 26. ledna 1938 od 20:45 do 13:15 bylo velkým znamením Panny Marie, že se blíží nový válečný konflikt. Nepřátelé křesťanství tvrdí, že šlo pouze o polární záři. Většina meteorologů a astronomů však uvedla, že polární záře v takové podobě, jako ji zaregistrovali v noci z 25. na 26. ledna 1938, neměla ve světě dosud obdoby. Křesťanští meteorologové a astronomové otevřeně hovoří o nevysvětlitelném znamení.
10. Poslední slova svaté Jacinty
V době zázraku ve Fatimě měla svatá Jacinta jen 10 let. Krátce před svou smrtí však vyslovila slova, která vysoce převyšují možnosti intelektu 10leté dívky a teology překvapila nesmírnou hloubkou a jasností. Hříchy, které přivádějí většinu duší do Pekla, jsou hříchy těla.
poznámka:
„Jacinta v této souvislosti výslovně varovala před neskromnou módou, která přijde a která bude našeho Pána velmi urážet. Toto proroctví se dnes naplňuje v naprosté ztrátě smyslu pro křesťanskou cudnost a důstojnost v oblékání, a to bohužel i na posvátných místech.“
Člověk by měl dbát na to, aby si zachoval nevinnost a čistotu. Dodržovat Desatero Božích přikázání a mluvit vždy pravdu, i když nás to hodně stojí. V církvi se objeví trendy, které budou Boha nesmírně urážet. Lidé, kteří si ctí Boha, nemohou! takové trendy akceptovat. Církev se nemění, Ježíš je vždy tentýž. Lékařům chybí světlo a znalosti pro uzdravování nemocných, protože jim chybí Boží láska. Kněží by se měli zabývat pouze záležitostmi církve. Měli by být čistí, velmi čistí. Neposlušnost kněží a řeholníků vůči představeným a Svatému Otci našeho Pána Ježíše Krista velmi uráží. Kdo chce být knězem, mnichem nebo jeptiškou, musí být čistý tělem i duší. Zpověď je svátost Milosrdenství, ke zpovědi je třeba přistupovat s důvěrou a radostí. Bez zpovědi není spásy.
"V církvi se objeví trendy, které budou Boha nesmírně urážet. Lidé, kteří si ctí Boha, nemohou! takové trendy akceptovat. Církev se nemění, Ježíš je vždy tentýž."
poznámka:
Tato slova vizionářky jsou mrazivě prorocká. Jacinta v podstatě předpověděla krizi víry, rozostřování dogmat a pronikání světského smýšlení (modernismu) do nitra Církve. Pravověrný katolík v těchto slovech nachází jasné vodítko pro dnešní dny: věrnost neměnnému Magisteriu (učitelskému úřadu) a tradici má přednost před jakýmikoli destruktivními „novotami“, i kdyby byly prosazovány z nejvyšších míst. Pravda není podřízena duchu doby, protože Ježíš Kristus je stejný včera, dnes i navěky.
