Nad Écône se stahují mračna: Krd. Fernandéz připravuje úder proti věrnosti Tradici
Kardinál Fernández, v církevních kruzích známý také pod přezdívkou „Tucho“, je osobností, která vyvolává značné polemiky nejen svým teologickým směřováním, ale také svou literární minulostí. Pro tradičně smýšlející katolíky představuje jeho působení v čele Dikasterie pro nauku víry bolestný paradox. Je autorem děl, která se v minulosti věnovala tématům s nevhodným, grafickým a explicitním popisem sexuality, což je v příkrém rozporu se zdrženlivostí, jaká se historicky vyžadovala od strážců pravověrnosti. Nedávno zase z jeho pera vyšel dokument odrazující věřící od používání mariánského titulu Prostřednice všech milostí, zda Spoluvykupitelka, ačkoli církevní otcové či předchozí papeži tato oslovení používali a svátek Spoluvykupitelky byl už i součástí církevního kalendáře, ustanovil ho papež Benedikt XV.....
Kardinál Víctor Manuel „Tucho“ Fernández je jednou z nejkontroverznějších postav současného Vatikánu. Pro kritiky představuje jeho jmenování do čela Dikasterie pro nauku víry (nástupce dřívější Inkvizice) zásadní zlom, protože tento úřad má tradičně čistotu víry a mravů chránit.
Polemika se opírá především o dvě jeho starší díla, která v posledních měsících znovu vyplula na povrch:
- „Uzdrav mě svými ústy: Umění líbat“ (1995): Krátká kniha, kde Fernández kombinuje duchovní úvahy s popisem techniky líbání. Autor ji později hájil jako dílo pro mládež, které mělo ukázat, že lidská láska není v rozporu s tou Boží.
- „Mystická vášeň: Spiritualita a smyslnost“ (1998): Tato kniha vzbudila ještě větší rozruch kvůli velmi explicitním a grafickým popisům sexuálního prožitku a orgasmu v kontextu mystického sjednocení s Bohem. Fernández po kritice nechal knihu stáhnout z prodeje a dnes tvrdí, že by ji už nenapsal.
Kromě literární činnosti vyvolává napětí i jeho role „stínového autora“ mnoha klíčových textů papeže Františka (např. Amoris laetitia) a nedávná deklarace Fiducia supplicans, která umožňuje požehnání pro páry v neregulérních svazcích, což konzervativní křídlo církve vnímá jako ohrožení nauky.