GNOME - spouštění programů a příkazů.

1. V GNOME je k dispozici dialog pro spouštění aplikací, který se spouští kl. Alt + F2.
2. Dále je to nástroj GNOME Do - příkaz gnome-do s heslem "dělat všechno rychle v GNOME. Jsou k dispozici i další zásuvné moduly. Podrobnosti viz odkaz výše.
3. Grun nebo BBrun - příkaz grun a bbrun - jednoduché nástroje + výběr z roletového menu. Pamatují si spuštěné příkazy.
4. Zajímavý nástroj Gmrun - příkaz gmrun spustí rychlý nástroj se zajímavým ovládáním + výběr z roletového menu:

• Klávesové zkratky nástroje Gmrun - když program běží , jsou možné tyto kombinace kláves :

  • ENTER - Spuštění vypsaného programu/příkazu.
  • CTRL-ENTER - Tato kombinace spustí zadaný příkaz v terminálu. Pokud je vstupní řádek prázdný, pak se spustí nové okno emulátoru terminálu (gnome-terminal).
  • CTRL-R - začíná hledáním v historii seznamu - vzad . Stiskneme-li kombinaci kláves CTRL-R opět zobrazí se následný příkaz.
  • CTRL-S - Stejné jako předchozí, jen je vyhledávání vpřed.
  • '!' (SHIFT-1) - Jedná se o speciální znak pouze tehdy, je-li umístěn za první znak do vstupního řádku. Začíná speciální hledání historie . CTRL-R a CTRL-S může být použita jako obvykle, ale budou k dispozici pouze řádky, které začínají shodně s označeným textem.
  • TAB - doplňuje slovo na pozici kurzoru. Je možné vyplnit spustitelný soubor z $ PATH (cesty), ale vstupní řádek začíná takto "/". Tilda (znak '~') se převede na hodnotu $ HOME (domácí adresář) po stisku TAB. Tento klíč se nemůže dokončit, je-li v názvu mezera.
  • Esc - ukončení

GIMP v praxi II - kl. zkratky

Top

"1" - zobrazí obrázek 1:1 "Shift - Ctrl - E" - Přizpůsobit obrázek rozměrům okna "Shift - Ctrl - A" - Všechny zaznačené objekty se odznačí "Ctrl - X" - odstranit zaznačené "+" - oddálit "-" - přiblížit

Podržení Ctrl během tvorby

1. První efekt závisí na konkrétním použitém nástroji
2. Druhý efekt je ale všem společný: přepne nástroj do odečítacího režimu, takže vybraná oblast je odečtena od stávajícího výběru. Pokud chcete využít jen této možnosti, ale nikoliv efektu závislého na konkrétním nástroji, uvolněte Ctrl dříve než tlačítko myši. Tak zůstane aktivní odečítací režim, nikoliv však efekt závislý na konkrétním nástroji.

Podržení Shift během tvorby

1. První závislý na konkrétním nástroji (obvykle je to nějaké omezení, například nástroj pro výběr obdélníků omezuje na čtverce)
2. Druhý efekt je ale všem společný. Ppřepne nástroj do režimu přičítání, takže vybraná oblast bude přičtena k výběru již existujícímu. Pokud chcete použít pouze tuto společnou vlastnost, uvolněte Shift dříve než tlačítko myši.

Ctrl + Shift

1. Jestliže použijete klávesy Ctrl + Shift dohromady může to mít vliv na různé efekty v závislosti na konkrétním nástroji.
2. Společné všem je přepnutí do režimu průniku, takže výsledný výběr se bude rovnat průniku výběru nového a již existujícího.

Alt - Podržení klávesy Alt

1. Umožní posun stávajícího výběru (pouze hranice výběru, nikoliv obsahu).
2. Pokud se pohne celý obrázek místo samotného výběru, zkuste Shift-Alt. Uvědomte si, že klávesa Alt je občas odchytávána okenním systémem (což znamená, že se GIMP o jejím stlačení nedozví), takže tato vlastnost nemusí být u každého funkční.

Samostatná písmena

1. A kreslení s proměnným tlakem, rozprašovač
2. B tvorba a úprava cest (cesty), výběr oblastí pomocí bezierových křivek
3. C Selektivní kopírování z obrázku či vzorku (klonování), kreslení pomocí stop nebo oblastí obrázků
4. D Výchozí barvy
5. E výběr eliptické oblasti
6. F výběr oblasti od ruky (laso)
7. I výběr tvaru oblasti (nůžky)
8. K kreslení perem (pero)
9. L vyplňování barevným přechodem (mísení)
10. M přesun vrstev a výběru (přesun)
11. N kreslení s tvrdým okrajem (tužka), kreslení pixelů s ostrými hranami
12. O Nastavení barev podle pixelů obrázku (pipeta), nasátí barvy z obrázku
13. P Malování hladkých tahů štětcem (štětec), kreslení neostrých tahů
14. R výběr obdélníkové oblasti
15. S Selektivní rozmazání štětcem (rozmazání), poskvrnění obrázků
16. T tvorba a úprava textových vrstev (text) , přidání textů do obrázku
17. U Výběr spojitých oblastí podle barvy (magická hůlka)
18. V rozmazávaní nebo zaostření
19. X přehazování barvy popředí a pozadí
20. Z výběr spojitých oblastí – přiblížení (lupa)

Shift

1. Shift + B vyplňování vybrané oblasti barvou nebo vzorem (plechovka)
2. Shift + C ořez obrázků (ořezat)
3. Shift + D Selektivní zesvětlování či ztmavování štětcem (zesvětlení / ztmavení)
4. Shift + E Mazání štětcem do pozadí nebo průhledností (guma)
5. Shift + F překlopení vrstvy, výběru či cesty vodorovně nebo svisle
6. Shift + M měřidlo
7. Shift + O výběr oblasti podle barvy
8. Shift + P změna perspektivy vrstvy, výběru nebo cesty (perspektiva)
9. Shift + Q přesunout rychlou masku
10. Shift + R rotace vrstvy, výběru či cesty (rotovat)
11. Shift + S naklonění vrstvy,výběru nebo cesty (naklonit)
12. Shift + T škálování vrstvy, výběru nebo cesty (škála)
13. Shift + U Selektivní rozostřování či zaostřování štětcem (rozostřit / zaostřit)
14. Shift + V vybrat z cesty

Ctrl

1. Ctrl + 0 otevřít naposledy upravovaný obrázek
2. Ctrl + A vybrat vše
3. Ctrl + B nástroje
4. Ctrl + C kopírovat
5. Ctrl + D duplikovat
6. Ctrl + E okno podle obrázku
7. Ctrl + G přechody
8. Ctrl + H ukotvit vrstvu
9. Ctrl + I invertovat výběr
10. Ctrl + K vymazat
11. Ctrl + L vrstvy
12. Ctrl + M sloučit viditelné vrstvy
13. Ctrl + N nový
14. Ctrl + O otevřít
15. Ctrl + P palety
16. Ctrl + Q přepnout rychlou masku
17. Ctrl + S uložit
18. Ctrl + T zobrazovat výběr
19. Ctrl + V vložit
20. Ctrl + X vyjmout
21. Ctrl + Y znova
22. Ctrl + Z zpět
23. Ctrl + W zavřít
24. Ctrl + , vyplnit barvou popředí
25. Ctrl + . vyplnit barvou pozadí
26. Ctrl + ; vyplnit vzorkem

Ctrl + Shift

1. Ctrl + Shift + A zrušení výběru
2. Ctrl + Shift + B stopy
3. Ctrl + Shift + D duplikovat vrstvu
4. Ctrl + Shift + E přizpůsobit obrázek oknu
5. Ctrl + Shift + F znovu zobrazit poslední
6. Ctrl + Shift + L plovoucí výběr
7. Ctrl + Shift + N nová vrstva
8. Ctrl + Shift + O posun
9. Ctrl + Shift + P vzorky
10. Ctrl + Shift + Q ukončit program
11. Ctrl + Shift + R zobrazovat pravítka
12. Ctrl + Shift + S uložit jako
13. Ctrl + Shift + T zobrazovat vodítka, volba nástrojů
14. Ctrl + Shift + W zavřít vše (okna)

Ostatní

1. F1 nápověda
2. Shift+F1 kontextová nápověda
3. End vybrat nejnižší vrstvu
4. Home vybrat nejvyšší vrstvu
5. Page Down vybrat následující vrstvu
6. Page Up vybrat předchozí vrstvu
7. Delete vymazat
8. + přiblížit
9. - oddálit
10. 1 okno 1:1 (100%)
11. F11 přes celou obrazovku
12. ALT + Enter vlastnosti obrázku

GIMP v praxi I - fotografie

Obsah:

1. Pojmy
2. Doostřování
3. Maskovat rozostření
4. Histogram
5. Úprava tonality
6. Barevné korekce tj. teplota barev
7. Snížení šumu
8. Oprava oken špatně ukončeného GIMPU
9. Rotace a úprava kolinearity - šikmé budovy
10. Ořez
11. Interpolace
12. Retušování fotografií
13. Příprava pro tisk v minilabu

---

1. Pro nastavení jasu (Brightness) a kontrastu fotografie se používá funkce Levels (Úrovně - histogram) a Curves (Křivky)
2. Doostřování je významná část úpravy. Zvýrazňuje nejen kresbu obrazu, ale také šum a má při větších nastavených hodnotách parametru "Ostrost" tendenci vymýt mikrodetaily snímku. Hlavní zásady:
1. Přeostřené - je viditelné vyhlazování
2. Vždy doostřovat až po změně velikosti obrázku!
3. Zvedá šum - ISO 400 a více doostřovat již nedoporučeno
4. Lepší výsledky dává doostření pomocí tzv. neostré masky (unsharp mask). Najdete ho v roletovém menu v cestě "Filtry > Vylepšení > Maskovat rozostření".

3. Maskovat rozostření - je funkce vhodnější na ostření fotografií. Ostří více jen lemy a okraje a méně zvýrazňuje šum a vady než funkce doostřování a lze vhodně tuto funkci nastavit pro každý obrázek. Hlavní zásady:
1. Parametr "Práh" rozdíl hodnot bodů potřebný pro použití filtru vdaném místě. Nastavujeme podle zašuměnosti obrázku – zaostření pak bude méně zvýrazňovat šum. Pro přípravu fotografií pro tisk v minilabu nastavení v rozmezí hodnot 5-16.
2. Parametr "Míra" vlastnosti vytvořených hran. Míru doostření nastavujeme dle okénka náhledu, a to tak, aby na hranách v obrázku nevzniklo viditelné konturování. Rozptyl hodnot je tedy u tohoto parametru značný, orientační hodnoty 0,6-3,0.
3. Parametr "Poloměr" představuje velikost stínů a okolí. Při přípravě fotografií pro tisk v minilabu nastavujeme Poloměr kontury co nejmenší, tedy v rozmezí 0,1-0,5 bodu, abychom zabránili vzniku "duchů".
4. Čím menší "Poloměr" nastavíte, tím větší "Míru" si můžete dovolit, aniž by došlo ke vzniku rušivých kontur kolem výrazných hran v obrázku.
5. Důležité je použít funkci "Maskovat rozostření" pouze jednou, a to až na závěr úprav.
6. V některých případech se vyplatí postupná změna rozlišení. Zmenšování snímku v několika krocích. Po každém z nich doostříme snímek pomocí funkce "Filtry >Vylepšení > Doostřit".
7. portrét bude doostřen měkčeji než kupříkladu krajina

Obsah

4. Tónové korekce neboli Histogram - alfa a omega PC grafiky (Nástroje > Nástroje barev > Úrovně).
1. Funkce "Úrovně" je ve své vstupní části jakýmsi interaktivním histogramem. Zjistíme zde i bez kalibrace monitoru:
1. podexpozici, přeexpozici
2. kontrast
3. šedivost (neobsahuje 100% bílé ani černé, lze upravit). Pod stupnicí jasu máme 3. posuvníky Zdělíme GIMPU, aby roztáhl původní hodnoty např. 25-227 na hodnoty 0-255. Chybí-li barva červená přidáme hodnotu asi 25, chybí-li bílá nastavíme ji na hodnotu asi 227
4. světlost, tmavost
5. absenci barvy v jednotlivých kanálech

2. Osy histogramu:
1. vodorovně - škála jasu od černé po bílou
2. výška sloupce - relativní počet pixelů s danou úrovní jasu.

Obsah

5. Úprava tonality - tj. příliš světlá obloha a tmavá zem.
1. Záchrana pomocí funkce "Úrovně" zde nepomůže. Buďto bude obloha "vypálená", nebo zem příliš tmavá:
• Pomůže úprava pomocí křivek:
1. Roletovém menu "Barvy > Křivky". Esovitým zakřivením si lze pomoci
2. musíme obvykle ještě provést úpravu barev: "Barvy > Odstín a sytost" (může pomoci jen jemně doladit odstín)

2. Ještě výraznějšího efektu by mohlo být docíleno "rozřezáním" obrázku do několika vrstev a podobnými úpravami pomocí křivek u každé vrstvy zvlášť.
3. Dále je možno použít i Úpravu pro mdlou oblohu:
1. Nástrojem kouzelná hůlka vybereme celou oblohu.
2. Vyvážení modré barvy: Vrstva -> Barvy -> Vyvážení barev
3. V rozsah pro úpravu vybrat "Světla" a výrazně zvětšit modrou (např hodnota 70)
4. Většinou je pak potřeba snížit jas u světlých tónů: (Vrstva -> Barvy -> Křivky a horní část křivky snížíme)

Obsah

6. Barevné korekce tj. teplota barev.
1. Ručně - nástrojem Vyvážení barev. Barvy > vyvážení barev. Barevné korekce se dělají zvlášť ve středních, tmavých a světlých tónech.
2. Vyvážení bílé (White Balance). Při hledání správných hodnot se zaměříme na bílé plochy. Studený obrázek s modrým nádechem - ubereme modrou atd.
1. Nejjednodušší je použít nástroj Kapátko v menu Barvy > Úrovně a v obrázku vyhlídněme nejbělejší místo. GIMP již zbytek udělá sám.
2. Kde je černý či naprosto bílý bod, zjistí nástroj Práh, který naleznete v Nástroje > Nástroje barev > Práh. Pokud ukazatele „natáhnete” úplně doleva, zůstanou vidět jen černé body, naopak vpravo zobrazíte jen světlé body.
3. Nástrojem Úrovně, s kterým se upravuje i expozice. V menu Nástroje > Nástroje barev > Úrovně. Vidíme tři ikonky kapátek, pro výběr různých bodů v obrázku:
1. černý: ten opravdu nejčernější bod v obrázku
2. šedý: padesátiprocentní šeď
3. bílý: skutečně nejbělejší bod v obrázku

Obsah

7. Snížení šumu - nástrojem Selektivní Gaussovo rozostření (Filtry -> Rozostření -> Selektivní Gaussovo rozostření). Poloměr rozostření např.: hodnota 3 a Max delku 30.

8. Obnovení oken GIMPU. Jiný vzhled oken - Oprava oken špatně ukončeného GIMPU.
1. Na panelu GIMP - Soubor > Předvolby > Správa oken - a tam Obnovit uložené polohy oken na implicitní hodnoty

9. Rotace a úprava kolinearity - šikmé budovy
1. Myší klik na pravítko a nataháme si pomocné linky.
2. Základní srovnání provedeme pomocí "Rotace vrstvy nebo výběru" z panelu nástrojů, nebo z roletového menu "Nástroje > Nástroje transformace > Rotovat".
3. Je-li perspektivní zkreslení stále patrné. Z panelu nástrojů "Změna perspektivy vrstvy nebo výběru". Z roletového menu "Nástroje > Nástroje transformace > Perspektiva". Vlečení levého horního rohu doleva a levého spodního rohu doprava, stejně tak jako zrcadlové vlečení protilehlých rohů, dokáže dokončit srovnání fotografie podle předem připravených "vodítek".

Obsah

10. Ořez - finální úprava fotografi. Viz také bod 13. Příprava pro tisk - minilab
1. Oříznutí se provádí přes všechny vrstvy!
2. Z panelu symbol skalpelu - "Ořez: Odstranění okrajů z obrazu či vrstvy". Z roletového menu "Nástroje - Nástroje transformace - Ořezat"
3. Ořezat na přesný formát, např. 10 x 15 cm, rozměry 10 a 15 napsat do kolonek "Poměr stran" na kartě "Ořezání a rozměry" a stisknout tl. "Pevné" zamykající poměr stran. Vlečením rohů ořezového okna můžeme upravit výřez, přičemž jeho hranice budou dodržovat zadaný pevný poměr stran.
4. Lze také nástrojem Obdélníkový výběr označit plochu pro oříznutí a pokud jsme s výběrem spokojeni, vybereme z nabídkové lišty volbu Obrázek > Ořezat obrázek a výběr se ořízne.
5. Lépe je použít nástroj Škála. Nástroje > Nástroje transformace > Škála. Volbu Náhled > Obrázek + Mřížka. Z výběru se stane průhledná mřížka, kterou můžeme zvětšit nebo zmenšit, a tím současně měníme výběr

Obsah

11. Interpolace - Při převzorkování snímku na nižší rozlišení se musí obrazové body přepočítat tak, aby výsledný zmenšený obraz co nejvíce připomínal originál. Způsob, jakým je to provedeno, je definovaný metodou interpolace. Při převzorkování "dolů", tedy na nižší rozlišení, nejsou rozdíly snadno rozpoznatelné. Teorie zde nestačí, vše závisí na tom jak kvalitně jsou jednotlivé metody naprogramovány. Nejlepších výsledků z nich v praxi dosahuje bikubická interpolace nebo poměrně nově implementovaná interpolace Lanczlos. GIMP 2.4 nabízí 4 metody:
1. "Žádná" tj. interpolace pomocí "nejbližšího souseda" - pro běžné fotografie není vhodná.
2. bilineární (volba Lineární). Nejčastěji pro zmenšování
3. bikubickou (volba Kubická). Nejčastěji pro zvětšování. Pokud se interpolace neprovádí hned jednorázově na požadovanou velikost či rozlišení, ale aplikuje se po krocích, při kterých se požadované charakteristiky mění o malé násobky (například zvětšení ze 100 na 400 procent se provádí po 110 procentech), má výsledný obrázek, podstatně lepší vzhled, než by tomu bylo při zmíněné jednorázové transformaci. Uvedený způsob změny velikosti obrázku se označuje jako schodová interpolace (Stair Interpolation).
4. Lanczlos novější funkce. Vyvinutá hlavně pro zvětšování obrázku. Každý bod je dopočítáván z osmi sousedních bodů. Samozřejmě je to nejpomalejší interpolace.
5. Úprava pro WEB. výška obrázku max. 700 bodů a datový objem 100kB. Provedeme převzorkování. Z roletového menu "Obrázek – Velikost obrázku". V pomocném okně "Velikost obrázku" nastavíme výšku 700 bodů a v roletce "Interpolace" vybereme volbu "Kubická".

Obsah

12. Retušování fotografií
1. Klonovací razítko Funkci "Klonování" najdeme v panelu nástrojů pod symbolem razítka. Z roletového menu "Nástroje – Kreslicí nástroje – Klonovat". Klonování je ideální technikou pro retuš menších objektů. Volby:
1. Škála – mění měřítko stopy v rozsahu zmenšení na jednu setinu průměru stopy až po jeho desetinásobné zvětšení.
2. Ostré hrany – bez ohledu na typ stopy přepíná ostrý / neostrý okraj stopy.
3. Aplikovat chvění – vnáší do přesného přenesení zdrojové plochy náhodnou odchylku.
4. Zarovnání – nastavuje způsob, jakým je cílová oblast svázaná se zdrojovou.
1. Zvolíme největší stopu s neostrým okrajem "Circle Fuzzy 19". Stiskneme tlačítko "Ctrl" a myší vybereme první bod zdrojové plochy. Pustíme tlačítko "Ctrl" a kreslením (vlečením myši) po cílové ploše na ni přenášíme obsah zdrojové plochy.
2. Pozor na pravidelně se opakující uměle vypadající vzory tzv. "klonovací artefakty". Je nezbytné uvážlivě měnit zdrojové body pomocí klávesy "Ctrl". Především u černobílých snímků a u snímků, v nichž budete klonovat jemné tonální přechody, se neobejdeme bez změny hodnoty "Krytí" na kartě nástroje (např. na 50%). Nižší hodnota krytí zeslabí "sytost" přenášené plochy stejně, jako když při malování vodovkami zředíte barvu. Její postupné nanášení vám umožní snáze dosáhnout potřebného tónu. Také doporučuji zmenšení průměru nástroje, jakmile se z volné plochy dostanete blíž objektům, které nechcete překrýt naklonovanou plochou.
3. Pro klonování jsou nejvhodnější stopy kruhového tvaru s ostrým nebo neostrým (Fuzzy) okrajem. Neostrý rozmazává přechod mezi naklonovanou a původní plochou, ostrý umožňuje klonování mnohem přesněji "dotáhnout" k ploše, kterou nechceme překrýt.
2. Záplata Pro její výběr použijeme funkci "Volný výběr". Najdeme ji pod ikonou s lasem v panelu nástrojů nebo v roletovém menu "Nástroje – Nástroje pro výběr – Volný výběr". Odstranění stožáru z oblohy:
1. Vlečením myši vybereme kus oblohy těsně přiléhající ke stožáru. Volný výběr je pro tvorbu záplat výhodný z toho důvodu, že nevytváří nápadné pravidelně vypadající hranice. Ovšem nemusíte se omezovat pouze na něj – lze použít jakýkoli způsob výběru.
2. Vybranou záplatu zkopírujeme "Ctrl + C" a vložíme
3. Viditelné hranice záplaty a zbylou část stožáru odstraníme pomocí klonování
13. Příprava pro tisk v minilabu Na závěr úprav je dobré provést změnu rozlišení fotografie tak, aby minilab snímek nepřepočítával a tím pádem neponičil jeho doostření. Rozměry papírové fotografie jsou sice předem dané, ale minilaby většinou vyžadují zdrojová data s rozměry o 1-3 mm většími. Zde bych chtěl podotknout, že bez domluvy s obsluhou minilabu popřípadě bez studia pravidel pro přípravu snímků, která má mnoho minilabů vystavena na internetu, se určitě neobejdete. Výsledné tiskové rozlišení snímku vypočítáme podle následujícího vzorečku: Rozměr fotografie v cm / 2.54 * Rozlišení minilabu Pro minilab pracující s rozlišením 300dpi a formát fotografie 10x15 s přídavkem 1,5 mm na každé straně:
    • 10,3 cm / 2,54 * 300 dpi = 1217 px
    • 15,3 cm / 2,54 * 300 dpi = 1807 px
    • Až po přepočítání snímku proveďte jeho finální doostření.

Obsah